Když jsem obdržela oznámení, že můj syn Bence absolvuje ve školce logopedické vyšetření, přiznávám, že jsem pocítila úlevu. Konečně se na něj podívá odborník a zjistíme, jak na tom jsme. Možná konečně dostanu odpověď, proč stále mluví tak potichu, proč zápasí s některými hláskami a proč mumlá, když chce něco vyprávět.
Po vyšetření mi však pouze řekli: „Vše je v pořádku, maminko, ještě musí dozrát.“
Na papíře uklidňující věta – uvnitř však zůstává otazník.
„Ještě musí dozrát.“ Krásné, povzbuzující slovní spojení. Znamená, že se nemám zbytečně stresovat, že se neděje nic vážného. Ale je to opravdu tak?
Cestou domů v autě si Bence vzadu prozpěvoval svou vlastní písničku. Nerozuměla jsem z ní ani slovo. Hluboko uvnitř mě stále intenzivněji pulsovala otázka: co s tímhle tvrzením mám dělat? Sedět se založenýma rukama a čekat? Nebo hledat jinou cestu?
Co se skrývá za větou „ještě musí dozrát“?
Druhý den večer jsem seděla u kuchyňského stolu a před sebou měla zprávu z vyšetření. Krásná odborná slova: „artikulace mírně zaostává za věkem“, „pasivní slovní zásoba odpovídá věku“, „aktivní slovní zásoba je poněkud omezenější“. A dole závěr: „Další vyšetření zatím není nutné.“
Právě v tu chvíli zazněla ona věta. Ráda bych věřila, že je vše v pořádku, ale srdce mi říkalo něco jiného. Bencemu jsou čtyři a půl roku, měl by už mluvit víc. Zejména když nás příští rok čeká test školní zralosti.
Proč čekání často nestačí?
Děti se skutečně vyvíjejí různým tempem. Některé dítě recituje básničky už ve dvou a půl letech, jiné se pořádně rozmluví až v šesti. Ale řeč není jen soubor slov. Jasná artikulace ovlivňuje schopnost učit se číst, sociální vztahy i sebevědomí.
Pokud učitelka nerozumí přesně tomu, co dítě říká, může být dítě snadno vyloučeno ze společných her. Pokud se kamarádi smějí tomu, že „mluví jako miminko“, může ho to zranit.
Proto jsem se rozhodla, že navzdory uklidňující větě něco udělám.
První krok: realistické sebehodnocení
Sedla jsem si a upřímně promyslela náš každodenní život. Kolik vlastně spolu mluvíme? Dostává skutečně dost jazykových podnětů? Nebo na něj jen křičím během ranního spěchu? Není moje řeč vůči němu jen chaotickým přívalem vět?
Také jsem zhodnotila, kolik času tráví pasivně před televizí. Byla jsem šokovaná vlastním číslem: tady hodina pohádek denně, tam půlhodinka…
Zapojit, nikoliv zatížit – hravý rozvoj slovní zásoby
Chtěla jsem, aby řeč nebyla povinností, ale zážitkem. Tehdy jsem objevila metodu KinderSpeech™. Nabízela přesně to, co jsem potřebovala: bez obrazovky, přesto zvukový podnět, který může Bence samostatně objevovat.
První večer jsme vybrali téma „domácnost“. Zpočátku jen poslouchal, jak přístroj vyslovuje slova: „lžíce“, „talíř“. Potom se na mě podíval a ukázal na lžíci, kterou držel v ruce. Malý úsměv. Spojení. Další slovo už bylo od něj: „ží…“ – první pokus o „lžíci“.
Deník malých úspěchů
Po týdnu jsme začali vést „Benceho slovník“. Každý nový zvuk, každé napůl vyslovené slovo jsme zaznamenali na magnetickou tabuli. Seznam viditelně rostl: míč, autobus, kočka, kakao.
Nezačal najednou řečnit. Ale u rodinného stolu už i on vyprávěl – krátkými, jednoduchými větami. A co je nejdůležitější: užíval si, že mu rozumíme.
Co tedy ve skutečnosti znamená „ještě musí dozrát“?
Teď už to vím. Znamená to, že my, rodiče, musíme také dozrát. Dozrát k poznání, že vývoj dítěte není pasivní čekání, ale aktivní přítomnost.
Pedagog nevidí do našeho každodenního života. Logoped dostane jen krátký okamžik v ordinaci. My ale vidíme celý obraz. Pokud vnitřně cítíme strach, neměli bychom ho umlčet.
Můj vzkaz rodičům v podobné situaci
Nestyd se, pokud tě bolí, že tvé dítě nemluví jako ostatní. Není to tvoje vina. Ale tvoje rozhodnutí je, jak zareaguješ.
Můžeš čekat, jak mnozí radí. Nebo můžeš jednat. Hledat pomůcky bez obrazovky. Hrát si s dítětem denně pár minut. Zaznamenávat úspěchy. Slavit první slovo „kakao“, byť nedokonalé.
Na naší cestě se KinderSpeech™ stal bránou, skrze kterou Bence pomalu vstupuje do světa řeči.
Pokud i ty máš z mateřské školy jen papír s větou „ještě musí dozrát“, věz, že máš sílu změnit směr. I ten nejmenší krok může být milníkem.